Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jsme lidé se všemi emocemi

14. 12. 2008

(rozhovor s lamou Drime Özerem vedli 9.3.2003 členové sanghy KDL)

Někdy si myslím, že když nemáme vhled do situace, když nejsme schopni vidět příčiny a následky našeho konání, tak všechna naše pomoc ostatním je iluzorní, jednoduše egotrip. Jak je to tedy s pomáháním ostatním a s cestou bódhisattvy?

Pomáhání se mezi buddhisty stalo nějakou zafixovanou představou. Chceme pomáhat, abychom se cítili dobře a potom se staneme něčím jako misionáři, kteří se zajímají o to, co trápí je a ne o to, co trápí ostatní lidi. Chceme pomáhat, abychom se cítili dobře, takže se rozhlížíme a říkáme: "Chceš, abych ti pomohl?"
     Nejprve bychom měli rozvinout sami sebe, rozpustit svoje neurotické tendence v našem proudu bytí. Především bychom měli porozumět tomu, že od první chvíle, kdy začneme praktikovat, pomáháme bytostem, protože rozvíjíme náš buddhovský potenciál. A to protože od počátku máme motivaci trénovat nás samé v tom, abychom byli prospěšni všem bytostem. Měli bychom být trpěliví a věci se velmi přirozeně rozvinou. Takto se setkáme s příležitostí, kdy můžeme být nápomocni. Meditační sezení na polštáři už je pomocí. Cvičíme se tolik, kolik je možné a zbytek přijde přirozeně sám. Musíme být jako lékař, který nejprve mnoho studuje a trénuje, než může provést první operaci.

Před listopadem 1989 byl buddhismus v Čechách undergroudovou záležitostí a opravdu se mu věnovalo jenom několik málo lidí. Nyní se zde najednou během 13 let objevili buddhističtí učitelé (většinou zahraniční) a stovky následovníků buddhova učení, kteří se cítí být součástí různých buddhistických škol. Německo, ze kterého za námi přijíždíte, má v tomto náskok nejméně 25 let. Můžete nám říci, jak se dharma v Německu rozvíjela a jak si myslíte, že bude vypadat rozvoj buddhismu v Čechách? Mentalita těchto zemí je celkem blízká.

Nejdříve bych řekl, že myšlenka o předstihování někoho není příliš užitečná. Pouze rozvíjí ducha soutěživosti. Každý žák by řekl o svém učiteli, že právě on donesl buddhismus do jeho země. Šíření dharmy není způsobeno určitým učitelem, ale tím, že se sešly všechny podmínky a dozrál čas pro to, aby se tak stalo. A předpověď pro Českou republiku? Rozvoj buddhova učení plně závisí na tom, jak mnoho je praktikováno. To znamená, že neočekáváme od Boha, krále nebo presidenta, že nám darují například nějaká střediska na odosobnění, ale znamená to, že každý musí vzít odpovědnost sám za sebe. Skrze praxi a přání můžeme ovlivnit vnější podmínky tak, že se nauka bude rozvíjet.

V některých buddhistických textech (mám na mysli práce od např. Namkai Norbu Rinpoče, Tartan Tulku atd.) jsou bdělá přítomnost a uvolnění skloňovány ve všech pádech, takže to vypadá, jakoby to byly dvě nohy, na kterých osvícení stojí. Řeknete mi prosím, jak zůstat ve stavu bdělé přítomnosti a zároveň být uvolněn v situaci, kdy na mě mluví najednou dva lidé a při tom se mi připaluje ovesná kaše na sporáku?

Skrze praxi. Není v tom žádný zvláštní trik, žádná kouzelná mantra, kterou nám předá učitel za 500 tisíc euro. Měli bychom se naučit mít na zřeteli lamu nebo jidam v každém okamžiku. To je to, co máme cvičit. Je to jako když jdeme po nebezpečné cestě v horách a najednou sklouzneme. Automaticky první co uděláme je, že se něčeho pevného chytneme, třeba kořene. Stejně tak intenzivně bychom měli myslet na lamu nebo jidam. Z tohoto důvodu se musíme cvičit ve formální praxi. Důležité je hluboké vnitřní rozhodnutí rozvinout cestu k osvícení. Pak ho krok za krokem naplňovat a toto rozhodnutí bude stále růst.
     Na druhou stranu nesmíme upadat do extrému a stát se tzv. dobrými buddhisty a stydět se za naše rozzlobení v situaci, která je popsaná v otázce. Jsme lidé se všemi emocemi, což je poklad a materiál, se kterým můžeme pracovat. Neměli bychom očekávat, že budeme schopni projevit všechny kvality Buddhy hned zpočátku. Neměli bychom na to ani pomyslet. Měli bychom býti trpělivými, kamarádskými a soucitnými sami k sobě, protože my sami jsme také cítící bytosti. S touto motivací chování k sobě je mnohem snazší být trpělivý a pozorný také k ostatním bytostem. Jedna z

tendencí, kterou vidím na Západě je, že lidé se snaží být bódhisattvové vůči ostatním, ale sami k sobě jsou velmi nepřátelští a protivní. Bódhisattva naproti tomu zahrnuje do svého soucitu úplně všechny bytosti.

Jste mnichem. Co to člověku dá a co mu to naopak vezme, když přijme mnišské sliby?

Stát se mnichem nebo mniškou je velmi osobní rozhodnutí, ale obecně řečeno jsou sliby jako značky na cestě, které nám usnadňují putování a díky jim nemáme tolik nehod. Následujeme tyto značky a jsme tak na bezpečné straně, nebo je nemusíme sledovat, ale potom je potřeba se vypořádat s následky našeho jednání. Sliby nejsou nátlakem někoho jiného na nás, ale jsou pomocí, kterou nalezli praktikující skrze své zážitky. Cvičili se a viděli, že je někde nebezpečí a řekli si, že sem je dobré dát značku.

Máte někdy chuť odejít na celoživotní meditační ústraní nebo na delší ústraní ve tmě? Co si myslíte o lidech, kteří tráví svůj čas tímto způsobem?

Ano, takový pocit někdy mívám. Když máte takovou karmu, tak to může být velice užitečné.

Tady v Čechách je několik lidí, kteří se cítí být vašimi žáky. Sledujete nějaký jejich pokrok na cestě? Budou mít Češi hlásící se ke škole Karma Kagyu někdy své vlastní učitele dharmy?

To je to, co jsem říkal o vztahu mezi učitele a žákem. V těchto souvislostech bych doporučil knihu Alexandra Berzina: Relating to spiritual teacher. Obecně je na Západě tendence si myslet: "Á, to je můj učitel." Ale učitel a učení se může objevit na tolika úrovních, které ani nevidíme, protože naše ulpívání na představě - mám tohoto učitele - je silná. Vztah mezi učitelem a studentem je proces na celý život. Každý učitel, který dává učení, vytvořil karmické spojení s tím, kdo poslouchá. "Budeme mít učitele?" To záleží na vás. Když má někdo velkou důvěru, otevřenost a také vůli učit se, potom se učitel o něj přirozeně postará. Jestliže budou Češi dostatečně praktikovat a projdou meditačními ústraními, tak s touhou stát se učiteli se jimi opravdu stanou.



zdroj : http://www.karma-dargye-ling.org

Obrazek
 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář