Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mystické výsledky

27. 11. 2008


Tak jako každá nauka musí vést k určitým výsledkům, jež jsou
poznávacími značkami určitých stupňů studia, vede také mystická
praxe k určitým stupňům, jejichž dosažení odpovídá určitým výsledkům.

Roztrousil jsem tu a tam poznávací značky některých stupňů,
ale to všechno bylo nesoustavné. Pokládám proto za nutné
promluvit o nich v této kapitole, věnované jim samým.

Začátek mystického vývoje je ve znamení sbírání jemnějších vjemů
a zkušeností.
Svým obyčejným vnímáním jsme na dosah vnímání astrálního.

Již pouhá změna chodu myšlenek (do nitra) vás uvede do styku
s astrálním světem. Stojí za zkoušku, všimnete-li si svého nitra
tímto způsobem:
upněte myšlenky na centrum své bytosti, na duchovní srdce,
které je uprostřed prsou.

Při častém opakování tohoto úsilí budete moci již za několik dní
konstatovat určitou změnu.
Probudíte totiž v sobě jemnější cítění a vnímání.

A když budete takto pokračovat dál, dosáhnete dalších vjemů,
jež mystikové zaměňují za první mystickés tavy. Ale neradím vám,
abyste takto pokračovali příliš dlouho.

Účelem je postupovat dál a to, co zde doporučuji, má být jen
 zkouškou účinnosti mystických cvičení.

Kdo začal se soustřeďováním pozornosti do svého těla, které je
v první etapě možné nazvat „všímáním si nitra",
velmi brzy dosáhne stavu, v němž začíná první odpor.

Astrální svět se začíná projevovat svými stíny, jimiž jsou jemnější
dění v nitru. V nejhrubším smyslu pronikají navenek v podobě nálady
a optimismu, což se později může změnit ve větší úsilí, aby se snažící
člověk uplatnil ve světě.

Již zde je možné ubírat se dvěma směry.

První a správný směr znamená niterně se vzepřít proti novým děním
a snažit se zachovat si normální náladu. Většina mystiků se však dává
cestami slabšího odporu, to jest začne se radovat z nových zkušeností.

Tento směr nás však nebude zajímat, poněvadž je začátkem
bloudění v astrálním světě.
Prvním způsobem je však učiněn průlom do astrálního světa
a jsou získány předpoklady k objektivnějšímu pozorování
a posuzování dalšího dění.

Zde je již třeba, aby vůdce vysvětlil další věci nebo aby byl žák
tak ohnivý, že překoná nástrahy.

Ale přesto stejně dochází k astrálnímu vnímání.
Nezkušený člověk tyto vjemy pokládá za nové zkušenosti,
jejichž povahu z neznalosti věci vyzdvihuje na úroveň
zkušeností duchovních.

A takovéto hodnocení prvních zkušeností na mystické cestě
je první krok k zbloudění.
Aby se tomu předešlo, radí učitelé mystiky, aby jejich žáci
potlačovali činnost smyslů cvičením nevnímavosti.

Pokud je to ze světských důvodů nutné, používejte své smysly,
ale střezte se oceňovat dojmy třeba i duchovní, které přinášejí.
Zákon karmy je nemilosrdný.

Podlehnete-li svodu jakéhokoli vnímání, zbloudíte.

Ale potlačením činnosti smyslů se uschopníte k tiché koncentraci.
Mátožné astrální vlny na vás nebudou působit a to vám umožní
dopracovat se na vyšší úroveň mystickéo blasti.

Není to lehké správně potlačovat vjemy, které získáváme
prostřednictvím smyslů. Stále je zde nebezpečí, že člověk
přijme dojmy ze světa hrubého nebo jemného.

Astrální ovlivňování přestane, jakmile uskutečníte nevidění,
neslyšení, necítění, netušení, nechutnání a nevnímání dotyků.
Nebezpečí astrálních svodů bude za vámi.

A tím jste také obstáli v první zkoušce a po průlomu, jímž je
odhození nebo spadnutí mysli, postoupíte dál.

Tento stav, totiž odhození nebo spadnutí mysli, se dostaví samovolně,
neboť závisí na vnitřním dozrání. Intenzivním upínáním mysli na věci
vyšší než světské člověk duševně dozraje až k tomu,
že ho opustí mechanické myšlení.

Podle intenzity koncentrace se to může projevit jako zničení mysli
a její pád z hlavy na zem nebo jako schopnost odhodit ji tak,
jako se odhazuje nějaká hmotná věc.

Pak konečně člověk přestane být sužován vynucovaným myšlením
a bude moci zažít stav niterného uvolnění, které samo mu může
přinést dostatečně žádoucí oblažení.

Ale vraťme se k problému vjemů ve vztahu k mystickému vývoji.

Není jiné cesty do duchovna než přes astrální svět.
Nebezpečí astrálních vlivů se nelze vyhnout podceňováním
skutečnosti nebo jinými názory, jež probouzejí pýchu.

Jste-li vlažní, nejsou ani Kršna ani Buddha ani Ježíš Kristus
dost silní,  aby vás vytrhli z nebezpečí astrálního ovlivnění.
Proto si musíte pomoci sami.

Neříkejte: „Já doufám a věřím v Krista nebo v někoho jiného „
a ten mne zachrání.

Aby vás nějaká cizí bytost mohla zachránit, museli byste v ni
věřit  tak mocně, až byste se jí stali;
ale potom byste nepotřebovali doufat v její pomoc.

Proto stačí, když se jakožto slabí lidé vyhnete „ochutnávání"
různých astrálních zkušeností a usměrníte činnost vědomí,
mysli i pozornosti do moře prázdnoty; tím se vyhnete případnému
zjevení se astrálního (pekelného) „Krista",
kterému byste uvěřili vzhledem k tomu, jak by na povrchu vypadal,
a který by vás nakonec svedl na scestí.

Tolik jsem chtěl předeslat.


=K. Minařík - Přímá stezka od str. 291 dále=
Obrazek
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

vysvětlení

(jeden z celku, 21. 2. 2010 1:21)

Na cestě za poznáním je mnoho stavů, stupňů, pochopení, ... kde v těch jemnějších už není potřeba "mít z něčeho radost", ale "být radostí samou". Takže potom nevnímáš radost a přesto ti nechybí, protože jí jsi nebo už "jsi za tím".
Asi jako už my, dospělí, nemáme potřebu stavět bábovičky na pískovišti, a to ani když si tam hrajeme s malými dětmi, třebaže stále zůstáváme usmívajícími se milými lidmi.

pro Věru

(Iveta, 29. 11. 2008 14:41)

to se netýká běžného života v 3.dimenzi, ten je naopak nutný žít radostně a se vším co k němu patří, jen je důležité mít emoce "pod kontrolou", to psané níže(či výše v článku) se týká 4.úrovně(dimenze), kde je naopak nutné si nepřipouštět k sobě vlivy astrálu, jinak není možný postup za "poznáním".

***

(Věra, 29. 11. 2008 12:37)

Astrální ovlivňování přestane, jakmile uskutečníte nevidění,
neslyšení, necítění, netušení, nechutnání a nevnímání dotyků.
Nebezpečí astrálních svodů bude za vámi.
.... s tím nemůžu souhlasit nebo spíše to nechci...co by zbylo? jaká radost?...mdlost