Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pět poznání

13. 4. 2007

Lidské osvícení

Ideál lidského osvícení je nejvyšším možným ideálem člověka.
Cestou par excellence k uskutečnění tohoto ideálu je meditace, v níž jsou zahrnuty všechny metody, které zvyšují hladinu vědomí a transformují lidský život přímým působením na samotnou mysl.
Slovo „ideál“ znamená především „nejlepší myslitelný svého druhu“.

 Z hlediska buddhismu je ideálním člověkem buddha, čili osvícený člověk, a ideálem lidstva je buddhovství, čili osvícení.

Osvícení
– dle buddhistické tradice sestává ze tří věcí, a to :
- Je to stav čistého a jasného vědomí, kdy mizí dualita mezi subjektem a objektem, mezi tady a tam.
Je to spojité a jasné vědomí věcí takových, jaké skutečně jsou, vědomí prosté jakéhokoli zkreslení či klamu či subjektivního zabarvení.
- Je to nekonečná láska a soucítění ke všem živým bytostem.
- Při osvícení dochází k prožitku stavu nevyčerpatelné mentální a duchovní energie.

Osvícení lze tedy definovat jako stav svrchovaného poznání, lásky, soucítění a energie.

Osvícení je nejvyšším možným ideálem člověka a navíc ideálem zcela přirozeným, neboť nic jiného nás dlouhodobě doopravdy neuspokojí.
Ostatní ideály jsou individuální a dočasné a po jejich dosažení v nás zůstává to, co buddhismus označuje jako „dukkha“, tj. neuspokojenost, zklamání a utrpení.
Tradice hovoří o třech formách dukkhy :
- utrpení, které je utrpením (fyzická bolest, zklamání atd.)
- utrpení ze změny (lpíme na něčem, co je pomíjivé, a trpíme, když to pomine)
- utrpení samotné podmíněné existence (ať získáme cokoli či dosáhneme jakéhokoli úspěchu, nikdy to nepřinese trvalé uspokojení a chceme víc, něco dalšího, většího, a tím je osvícení – až to přinese úplné uspokojení)

V kontextu evoluce můžeme říct, že člověk je sice živočichem, ale současně je mnohem víc, neboť je živočichem rozumným, lidskou bytostí, člověkem.
Tím člověk představuje mezi živočichy novou mutaci, nový druh, novou kategorii existence.
Člověk osvícený představuje rovněž novou mutaci, nový druh, novou kategorii existence – lidskou bytost ale současně mnohem víc než lidskou bytost – osvícenou lidskou bytost.

Z hlediska křesťanství jsou Bůh a člověk dvě zcela odlišné bytosti.
Bůh je „nahoře“, člověk „dole“ – a mezi nimi veliká propast.
Bůh je stvořitelem, člověk jeho výtvorem.
Bůh je čistý, svatý, bez hříchu, člověk je hříšný a nikdy se bohem stát nemůže.
Až na jedinou vyjímku, a tou byl Ježíš Kristus, jenž je pro ortodoxního křesťana vtělením Boha.
Křesťan má tedy k dispozici tři kategorie
: Boha, člověka a vtěleného Boha čili Krista.

A protože podle křesťanského učení se Bůh vtělil jen jednou, tak Buddhu toto učení bere jako obyčejného člověka – byť lepšího než ostatní.

Buddhismus je však neateistickou tradicí,
tj. nevěří v existenci svrchované bytosti, která stvořila vesmír.
Buddha pak není bohem, ale osvícenou lidskou bytostí, která se však mimořádnou nenarodila, ale stala, a to díky vlastnímu lidskému úsilí uskutečnit to, co v ní bylo potenciální, a díky plnému rozvinutí toho, co v ní bylo pouze zárodečné.
Buddhismus tak rozeznává dvě velké kategorie existence, a to obyčejného člověka a člověka osvíceného.
Člověk osvícený je pak podle buddhismu považován za nejvyšší bytost ve vesmíru, dokonce za vyšší než bohové.
Proto je také uctíván z vděčnosti za to, že poskytl příklad a ukázal cestu, čím i ostatní jsou s to se stát.
Buddha je tedy uctíván ne jako Bůh, ale jako učitel, vzor, průvodce.

Z hlediska vývoje lze hovořit o nižší a vyšší evoluci.

Nižší evoluce je proces vývoje od améby po obyčejného člověka, tedy proces převážně biologický, který se stává psychickým teprve na samém konci.
Vyšší evoluce odpovídá celému vývoji od obyčejného člověka po člověka osvíceného, tedy procesu psychickému a spirituálnímu, který může být posléze zcela oddělen od fyzického těla.
Podmínkou je však hmotná existence, tedy život.

Buddhismus má důvěru v člověka a žádá ho, aby měl důvěru v sebe.
Buddhismus nežádá člověka, aby „věřil“, a tím méně, aby „věřil“ v buddhismus.
Místo toho chce, aby přijal ideál lidského osvícení jako praktickou pracovní hypotézu.
Žádá ho, aby udělal experiment, žádá ho, aby to zkusil.

Spousta lidí je dnes nespokojena se svým obyčejným všedním životem.
Lidé nemohou přijmout čistě vědecký výklad života, přestože věda dosáhla obrovských úspěchů ve zvládnutí materiálního světa. Přitom ale zjišťují, že nejsou schopni přijmout ani tradiční, převážně judokřesťanský výklad existence.
A tak roste zájem o východní duchovní tradice, a nejvíc pak o meditaci.

Meditace

Stupně (úrovně) vědomí dle buddhistického členění : 1. Vědomí spojené s rovinou (se světem) smyslové zkušenosti.
2. Vědomí spojené s rovinou (se světem) mentální a spirituální formy, tj. světem archetypů.
3. Vědomí spojené s bezformou rovinou.
4. Vědomí spojené s transcendentní cestou, tj. cestou k osvícení.

Jiné členění je :
1. Smyslové vědomí, tj. vnímání pomocí smyslů.
2. Vědomí sebe sama, tj. „Uvědomuji si, že si uvědomuji.“.
3. Transcendentní vědomí, tj. vědomí reality či kontakt s ní, je však vnímána jako vnější objekt.
4. Absolutní vědomí, tj. vztah subjektu a objektu je zcela rozpuštěn.

1.stupeň v obou případech odpovídá obyčejnému člověku,
4. stupeň člověku osvícenému.
Meditace je subjektivní přímá cesta zvyšování hladiny vědomí od 1. ke 4. stupni.

Cesty rozvoje vědomí :
nepřímé, objektivní (nemeditační)
- změna prostředí
- změna způsobu obživy
- změna způsobu života v ukázněný (v extrému klášterní)
- změna vztahu k okolí a k lidem
- změna přátel – sdružování stejně zaměřených lidí
- zavedení určitých rituálů s osobním smyslem a významem

přímé, subjektivní (meditační)
- koncentrace
- absorpce - vhled
KONCENTRACE :
1. Horizontální integrace
2. Vertikální integrace

Horizontální integrace
– integrace dílčích JÁ do totálního JÁ :
1. Uvědomění si těla a jeho pohybů.
2. Uvědomění si pocitů a emocí.
3. Uvědomění si myšlenek.

Splněním těchto tří podmínek dosáhneme vytvoření našeho JÁ.

Vertikální integrace
– sjednocení vědomí s podvědomím pomocí koncentrace na objekt koncentrace, který umožňuje, aby se v něm postupně absorbovaly energie našeho podvědomí.

Nutnost překonat 5 mentálních zábran :
1. Zábrana žádostivosti po smyslových prožitcích (hlavně jídlo a sex).
2. Zábrana nenávisti.
3. Zábrana lenosti a apatie.
4. Zábrana neklidu a obav.
5. Zábrana pochybnosti.

Mysl znečištěná žádostivostí po smyslovém prožitku je jako voda, do níž byly přimíchány rozličné pestré barvy – ztratí čistotu a průzračnost.
Mysl znečištěná nenávistí je jako voda přivedená k varu – bublá a kypí.
Mysl znečištěná leností a apatií je jako voda zaplevelená hustým porostem vodních řas, takže v ní všechno uvízne.
Mysl znečištěná neklidem je jako voda vybičovaná do vln větrem nebo bouří.
Mysl znečištěná pochybností je jako voda plná bahna.
Když pět zábran zdoláme, vědomá mysl zprůzrační, zchladne, vyčistí se, zklidní a zjasní a je připravena přijmout předmět koncentrace.
Zdoláním zábran (je dočasné – trvale jsou vykořeněny až dosažením vhledu) začne stoupat úroveň vědomí z roviny smyslové zkušenosti do roviny mentální a duchovní formy a meditace ve smyslu koncentrace se mění na meditaci ve smyslu absorpce.

ABSORPCE má 4 úrovně odpovídající asociacím :
1. Dokonalé rozmíchání práškového mýdla s vodou.
Celé bytí i vědomí se beze zbytku nasytí pocitem blaha, extáze, vrcholového štěstí.
Všude je klid, stálost, stabilita a pevnost. Všechno je přirozeně soustředěno.
2. Čisté jezero s ještě čistším podzemním pramenem.
Tato úroveň je poklidná a jasná, je mírná, čistá a průzračná, ale z jejich hlubin prýští neustále ještě něco čistšího, jasnějšího a nádhernějšího, a to vyšší duchovní element, vyšší duchovní vědomí, které nás prosycuje a inspiruje.
3. Čisté jezero plné lotosových květů.
Na této úrovni se koupeme ve vyšším duchovním elementu, v této vyšší úrovni vědomí, jsme jí prosáklí, jsme jí prostoupeni uvnitř i obklopeni zvnějšku.
4. Muž po očistné koupeli v bazénu balící se do čistého prostěradla.
Na této úrovni vědomí jsme vyšším duchovním vědomím izolováni od kontaktu a vlivu nižších stádií a úrovní. Tento stav na nás sestoupí ,pronikne naším bytím a začne z nás vyzařovat ven jako meditační aura. V tomto stavu nás nic nemůže snadno ovlivnit, avšak sami můžeme snadno ovlivnit jiné.

VHLED
– jasné vnímání a vidění pravé podstaty věcí, tj. přímé vnímání reality samé – vidět věci takové, jaké skutečně jsou.

Vnímání je dvojí :
1. Vhled do podmíněného – má tři aspekty, tři poznání :
a) Poznání, že podmíněné, tj. světské věci nám už pro svou samotnou podstatu nemohou poskytnout trvalé uspokojení.
b) Poznání, že žádná podmíněná věc není trvalá, žádnou nemůžeme vlastnit navždy.
c) Poznání, že všechny podmíněné věci existují jen relativně, tj. nemají absolutní existenci – nevlastní permanentní nejzazší realitu.

2. Vhled do nepodmíněného – má pět aspektů, pět poznání :
a) Poznání totality věcí ve světle jejich společného sjednocujícího principu.
b) Poznání všech věcí podmíněných i nepodmíněných bez nejmenší stopy subjektivního zkreslení – tzv. zrcadlové poznání – jako velké zrcadlo reflektuje vše tak, jak to skutečně je.
c) Poznání věcí v jejich absolutní stejnosti a identitě – vidění jedné mysli všude, jediné reality.
d) Poznání věcí v jejich rozdílnosti – vidíme věci oběma způsoby najednou, a to v jejich absolutní jednotě i v jejich absolutní jedinečnosti.
e) Poznání toho, co je třeba udělat pro duchovní blaho jiných živých bytostí.

Těchto pět poznání je symbolizováno mandalou pěti buddhů :
Ve středu jasného hlubokého modrého nebe je bílý buddha držící zlaté kolo, na východě je tmavě modrý buddha držící diamantové žezlo, na jihu je zlatožlutý buddha držící zářící drahokam, na západě je temně rudý buddha držící rudý lotos a na severu buddha držící zkřížená diamantová žezla.
Po dosažení všech pěti poznání je dosaženo osvícení, stali jsme se vtělením všech pěti buddhů a meditace je dotažena k nejzazší mezi.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

můj názor

(Miky, 2. 10. 2007 20:07)

Zdravím já jsem také na cestě...
...ale musím nad tím vším ještě zadumat, musím ještě asi přečíst spoustu knížek. Nejvíce čtu knížky ve kterých jsou záznamy z OSHOvých přednášek, asi ho znáte. Popravdě mi na osvícení něco nesedí, myslím si, že to není poslední stupeň duchovního růstu. Nedokážu si představit, že pokud by "dejme tomu" celé lidstvo dosáhlo někdy v minulosti k osvícení, tak by ztratilo zájem o vědu, to bychom si potom nemohli užívat dnešních technických pokroků: počítače a jejich možnosti, rychlá auta, velkolepé stavby... v podstatě by tím zanikla celá kultura, vlastně celá lidská tvořivost a to se mi nezdá. Myslím si, že ego je pro samotný život důležité, kdyby nebylo, tak bychom se sevším spokojili. Nějaký člověk by vytvořil něco velkolepého a už by to tak zůstalo, protože by nebylo ego a tím i soupeřivost a nikdo jiný už by nevytvořil nic velkolepějšího. Podle mě jsou všechny lidské vlastnosti: touha,závist,zlost,láska,zvědavost... důležité. Některé z nich sice způsobují utrpení, ale jiné zase radost. Dobro a zlo musí být, jinak bychom nepoznali co je dobré a co je zlé, stejně jako musí být utrpení abychom poznali soucit. Musí být tvoření a ničení. Kdyby nenarazil do naší planety asteroid, který tenkrát zničil život na Zemi, tak by lidská rasa vůbec nevznikla. Osvícený člověk sice prožívá vše naplno a je ve stavu trvalé radosti, ale bez ega ztratil některé z výše uvedených záporných vlastností a to je podle mě, proti samotnému životu,bohu,vesmíru,veškerenstvu nebo ať si to každý nazve jak chce. Kdyby byl bůh osvícený, tak by snad ani vesmír nevznikl, nebo možná nějaký primitivní, protože jako osvícené "něco" by nedokázal vytvořit ve vesmíru pravidla, jako něco zničit aby vzniklo něco nového, kdyby jinak jo, tak by to bylo proti tomu co prožívá osvícený člověk. Pokud by byl bůh osvícený, tak by netvořil, jen by meditoval a prožíval přítomnost, neměl by důvod tvořit jiný život, k čemu by mu to bylo? Ale to není hlavní důvod proč si myslím že osvícení je posledním stupněm, protože to co jsem výše napsal může být klidně úplná kravina a já se hluboce mýlím. Mým hlavním důvodem je, že dělám astrální cestovaní (více zde: http://www.astralni-cestovani.info/ ) a díky tomu jsem se dozvěděl že existují tyto dimenze: Fyzická, Astrální, Mentální, Buddhická, Atmická, Anupadaka a Adi. Ve fyzické se nacházíme my všichni a v buddhické se nachází asi osvícené vědomí, ale nad ním jsou ještě další dimenze, takže duchovní cesta osvícením nekončí, dá se jít ještě dál. Proč se ještě nikdo nedostal za osvícení, je asi tím, že tento stav je tak nádherný, že už se zdá že nic hezčího není a tak se ani člověk dál nesnažil dojít.
Děkuji pokud jste to někdo přečetl až sem, byl bych rád, kdyby k tomu někdo přidal svůj názor.

Re: můj názor

(Mgfd, 5. 9. 2013 3:23)

Ahoj. V krátkosti jen k tomu, že kdyby byl bůh osvícený, netvořil by jiný život. Život jako takový je jen jeden a existuje pouze více jeho forem. A možná ještě k těm dimenzím.. To odsud nevyřešíš. Odsud se můžeš snažit o osvícení.

Re: můj názor

(osvícení neni precist hromadu knih, ani přestat byt tvůrčí :), 25. 1. 2015 0:45)

Ahoj,

Promiň, ale myslím, že na to jdeš moc racionálne. Dosáhnout osvícení neznamená přečíst hromadu knih, ani vzdát se tvoření. Ale presne tak nás to učili. Ted se tu v tom tvém příspěvku zlobi tvoje ego - melo by se snad přestat snažit ukázat, že něco umi?! :-)

Určitě je dobre byt otevreny informacím. Ale ty ti muzou přijít, krome těch cilene vyhledaných, i v ruznych podobách, jako myšlenka, nahodne vyslechnuty rozhovor, rada přítele... důležite je byt otevreny a nesoudit. Někdy je nejpravdivejsi to, co nas nejvíc irituje, tedy nastavuje zrcadlo. Evoluce se nezastaví naší snahou o osvícení. Ta největší dila nevznikla snahou o pomerovani a soupeřením. Vznikla diky silnemu vnitřnímu puzeni jedince, touze tvořit a ta je vskutku božska. Jde o to, vzdát se bažení, toho silneho pudu, ze musim...mit, byt lepsi, všem ukázat. ..a namísto toho dělat věci prostě proto, že tak je cítím, tak jsou spravne a nehodnotit, zda je to pochopitelne pro okolí. Nehodnotit sebe, okoli, s úsměvem prejit hodnocení ostatních, vždyť maji narok na svuj názor a zit svou pravdu.

Takhle se snažím zit, jak to v dany okamžik umim nejlépe. A je to cesta. Někdy člověk klopytne, nebo sejde, ale je dulezite zase znovu vstát a umět se vratit na tu svou cestu.

Přeju hodně štěstí, ať se ti daří jit svou cestou :)

Lucka

nevím no

(sám, 11. 12. 2007 18:48)

zdravím všechny, ty nejasnosti okolo osvícení jestliže osvícený nemá jakoby žádné cíle a po ničem netouží myslím že to potom nema smysl existovat.myslím že osvícení je určizý stupen poznání ale člověk si musí zachovat lidské myšlení je možné že osvícení jak nám ho popisuje budhismus za ty léta muže být zkreslené, jeto jako když je dlouhá řada lidí vy stojíte na začatku člověku vedle pošeptáte slovo a on ho předá dál a tak to pokračuje až na konec řady, slovo na konci je ale uplně něco jineho neš slovo co jste vy řekly. byl bych překvapený kdyby popis osvícení za tak dlouhou dobu nebyl zkreslený.osvícení myslím by člověka nemělo svazovat nějakýmy přísnými pravydly, co smí a nesmí čeho se musí vzdat a co musí přijmout to není volnost mysly ale vězení.

Re: nevím no

(Mgfd, 5. 9. 2013 3:17)

Ahoj. Místo dotazování se nad tím komplexněji zamysli. Je dost možné, že k tomu bude potřeba více informací, resp. čtení nebo guru :-). Měj se.

ztráta požitku ?

(Jakub, 1. 10. 2007 21:58)

Ahoj, jsem také na cestě, ale teď jsem se zarazil, protože jsem při čtení zenové knížky narazil na jednu postavu "Bódhisatva" je to člověk, který směřuje k osvícení a je na vysoké úrovni vědomí ale z vlastního soucitu ještě osvícení úmyslně nedosáhl, protože chce jěště učit ostatní. Z toho to chápu zatím tak, že až člověk dosáhne osvícení, už se pro něj stane spousta věcí nezajímavé. Takže pokud bych já dosáhl osvícení, přestal bych tělat adrenalínové sporty, které mě tak baví? přijdu o požitek z této činnosti ? stane se to pro mě už nezajímavé, už na tom prostě nebudu nic vidět ?

Díky za odpověď

Re: ztráta požitku ?

(M, 22. 10. 2011 2:18)

Drahý příteli,jakmile dosáhneš stavu osvícení,dostaneš se do prostoru,který ti dává nekonečnou energii,avšak zůstáváš plně při vědomí.Dle dvastního výběru,pocitu si vybereš činnosti,které cítíš v daný okamžik.Jinými slovy,neplánuješ co bude zítra,je ti jedno co bylo včera.Veškerou činnost,kterou si řekneš že dělat chceš,v přítomný okamžik,v danou chvíli prožíváš na 100%.Jakoukoliv činností se zabýváš,bude úspěšná.Máš nepřebernou studnici kreativity,jednáš podle toho co je právě teď.Nacházíš klid,ticho a teplo,cítíš,že ty jsi ten život a vnímáš vibrace každého,okolo něhož projdeš...

www.svetlovdusi.cz

(Martin Maňaska, 2. 1. 2010 18:44)

Před osvícením nosíme vodu, štípeme dříví, po osvícení nosíme vodu, štípeme dříví. Největším osvícením je prožívání života tady a teď, v přítomnosti. Meditace není potřeba, hledání pravdy také ne. Při vědomém žití je pro vás každé nadechnutí meditací a každý výdech vás zbavuje lží.

Kedy nastúpiť na cestu osvietenia?

(lethen, 21. 11. 2008 13:27)

Sláva osvieteným! Svietiť svetlom do temnoty nie je jednoduché. Pre stovky ľudí ostane temnota v srdci po celý život. Uvedomiť si smer vlastnej duchovnej cesty nie je pre nikoho jednoduché. Mnohí ste sa tou cestou už vydali, ale naozaj si myslíte, že je to správna cesta? Mám už viacero skúsenosti s hľadaním pravdy. Od počiatku, kedy som sa začal zaoberať duchovnými cestami sa obzor poznania rozšíril do nedozerna. Čo je však najpodstatnejšie .. cieľ osvietenia nie je dosiahnuť osvietenie. Osvietenie je stav mysli, ktorý môžte skúmať každý deň v svojom živote. Za touto rovinou však cesta pokračuje. Osvietenie napriek svojej neskonalej dokonalosti nemôže existovať v našom reálnom svete. Ľudia potrebujú jesť, piť, pracovať stretávať sa. Osvietenie ponúka možnosť otvoriť brány mysli a tak preskúmať nepoznané. Schopnosť vydať sa na cestu máme každý vo svojom srdci. Než sa na túto cestu vydáme, musíme si zabezpečiť vlastný život. Ak sa niekto z vás pokúša meditáciami dosiahnuť vyššej úrovne, pamätajte na to, že ďalej kráčajú skúsenosti, nie človek sám. Materiálna existencia vyžaduje materiálnu podporu .. Preto odchádzajú ľudia do dôchodku, nie aby dožili život, ale aby užili duchovnej sféry. Všetci tí, čo sa pokúšajú postúpiť vyššie pred pol storočím svojho života nie že by strácali čas .. cesta poznania je určená človeku čo strávil svoj život materiálnym zabezpečením tak aby mohol podstúpiť duchovnú cestu. Po polstoročí svojho života človek má zázemie, skúsenosti má zažité životné pravdy, ktoré mu uľahčujú cestu za poznaním. Vychádzam z krízy stredného veku, kedy jednotlivec stráca sily na mechanický život .. zmysly však silu majú .. a prehlbujú depresie z prekonaného života. Práve preto je tento moment chápaný ako kríza - chaos. Práve z chaosu sa rodí nový život .. Preto aj "osvietenie" alebo cesta za poznaním, zjednodušene duchovná očista pripravuje človeka na oslobodenie sa od materiálneho života, od svojho tela tak, aby dušu na ceste do astrálnej rovine neťažili skutky minulosti ani matéria, ktorá dušu priťahuje späť k materiálnym rovinám existencie ... (myšlienka na zamyslenie!) Kedy je podľa vás správny čas vydať sa na cestu a či treba sprievodcu na tejto ceste?

nic;

(Igor, 10. 9. 2008 23:43)

Já si právě představuju osvícení to, že pochopím, že nic je vlastně všechno, že už nebudu nic potřebovat. Snad jste mě pochopili, jak to myslím.

nevím no

(sám, 18. 7. 2008 12:57)

já myslim že člověk se musí snažit žít spokojený a štastný život jinak osvícení přece není možné dosáhnout.jestliže má zakázané dobré jidlo a sex jak tady čtu, to přece nemuže být štastný a spokojený,tím by se člověk jenom ochuzoval a strádal a to přece není cilem osvicení.jestliže se člověk takto trápí to musel v minulém životě udělat něco špatného a když ne, tak si něco špatného asi chystá do příštího života, to by byl přece promarněný život, když si člověk vybere strádání a ochuzování se.

každý to vnímá jinak

(jana, 1. 6. 2008 9:33)

Cítím,že veškeré osvícení máme všichni v sobě,jen nejsme schopni vidět vlstní světlo a čekáme ,že nám světlo někdo dá.Já vím ,že jste já a já jsem vy a podle toho se chovám.A to mi stačí,protože vím,že tady nejsem náhodou.Jako nikdo z nás. A osvícení je milost ,která příjde až si uvědomí ,že je Jediný.

nevím no

(sám, 19. 2. 2008 22:49)

existuje nejedna cesta. tak jako nejeden přiběh

cas napovi

(reiky, 1. 2. 2008 12:51)

osviceni je totiz cesta jen pro nektere , kteri jsou schopni dosahnout pravdy a jsou schopni ji prijmout ti to lide cestu chapou a prijmouji , kazdy clovek nekdy dosahne pravdy , ale zalezi jestli tesne pred narozenim nebo jeste mnohem driv...

potřebuji poradit

(Miky, 23. 10. 2007 22:19)

Ahoj, chtěl bych se zeptat, protože nemužu pořád pochopit stav osvícení. Když se stanu osvíceným, jak bude vypadat můj život jako člověka, který vyrostl na západě? Budu moci v takovem světě normálně fungovat ?
Dokážu sledovat vnější cíle jako třeba nabytí bohatství, ale ne kvuli tomu abych dosáhl štěstí, ale abych získal v tomto světě svobudu a mohl žít ve velkoměstě (Los Angeles) a nebýt na ničem závyslí a taky svět peněz je moje záliba.

ještě pro Mikyho

(Iveta, 3. 10. 2007 10:46)

moc vás zdravím a děkuji za podnětný příspěvek, krásný den !!!

Miky

(Iveta, 3. 10. 2007 10:44)

Astální cestování je pouhá iluze, to není o "cestě"....tam je možné objevit milióny dimenzí a každý si tam může udělat i své (použila jsem slova mého učitele).
Osvícením může vývoj skončit, ale i pokračovat - jak si kdo vybere.Pěkně je to popsáno v 1.dílu "OKEM BOHA HÓRA".......zde....http://okemboha.mysteria.cz/1dil.htm.......
"To nestačí studovat, to se musí dělat. Kdo to dělá, ten to chápe" - zase slova, která byla řečena i mě !!
A myslím, že je v nich vše!!:o))))))
Více také na spřízněných stránkách - www.alfaetomega.cz

pro Jakuba

(Iveta, 2. 10. 2007 13:04)

Přeji krásný den, v podstatě jste si odpověděl sám:o))
jen- cesta k osvícení je hodně dlouhá a vyžaduje velice mnoho trpělivosti a opravdového chtění.
Ale i na cestě k osvícení- na cestě duchovní- je možné dosáhnout daleko intenzivnějších "prožitků"-
těch pravých, a není k tomu potřeba žádného adrenalinového sportu.
Také se postupně "odstraní" ze života vše nepotřebné a zavádějící člověka do bludných a mylných představ.
Zůstane to co JE a to co NENÍ se rozplyne.

Cesta

(Markytka, 8. 7. 2007 19:31)

Ahojky, také sem se vydala na Cestu. Není to jednoduché, jak píšete. Nejdříve sem se bránila a nechtěla se učit, pak sem ale zjistila, že moje dušička si to stejně vybrala a že si to svým odporem jen komplikuju. Teď intuici poslouchám téměř na slovo a mám to štěstí, že mám partnera, Ochránce, který má pro to pochopení, ikdyž sám vědomě na Cestě není.(markytka336@seznam.cz)
PS Takto sem to ještě neviděla napsané. Zatím sem se inspirovala na www.vzestup.unas.cz a na www.vzestup.webpark.cz To samé, ale jinak řečeno se spoustou konkrétních rad.

Eduard

(Iveta, 2. 7. 2007 14:42)

děkuji ....sice trošku později, ale upřímně za vaše slova.Máte pravdu - cesta to není jednoduchá, často je hodně bolestná - asi právě proto, že ego se brání jak může!
Věřím, a také se těším na každé další setkání s lidmi, kteří jdou po duchovní cestě a mají co předat jiným a děkuji za to.