Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mír, Božské Já, Bůh, Láska

2. 7. 2009


Šrí Brahmam se narodil v roce 1944.
Už jako malý kluk se trápil smyslem života.
K čemu je život, když každý jednou umře?
Když mu bylo šest let, rozezněla se v jeho nitru
spontánně mantra
Óm Nama Šivája,
která nepřestávala znít.

Jako pětadvacetiletý spatřil v domě svého přítele fotografii Ramany Maharišiho - velkého indického mudrce.
Zmocnila se ho velká touha a rozjel se do 400km vzdáleného Tiruvannamalai,
do Ašramu Ramany Maharišiho na úpatí hory Arunáčaly.
Nečetl do té doby žádnou duchovní literaturu ani neměl duchovního učitele či gurua. Jeho srdce bylo čisté, protože mantra, která v něm neustále zněla, stírala dualitu
v jeho vnímání světa.
Dorazil do meditační síně Ramana Ašramu a usedl před podobiznu Ramany Maharišiho. Z vnitřního nutkání se Maharišimu ze srdce odevzdal a odevzdal mu
i své touhy. Mohutná síla ho vtáhla dovnitř, zastavil se mu dech, myšlenky zmizely
a naplnilo ho ticho a mír.
Když po čase vstal, pomalu se mu vracely myšlenky, ale zevnitř už k nim nevedla žádná vazba. Pro mladého školního učitele to byl úplně nový stav.
Navštívil Sauris, kterou lidé považovali za osvícenou a dozvěděl se, že jeho realizace Já byla dovršena. Jeho život se naprosto změnil. V následujícím období jeho života byly zbývající tendence, touhy a připoutanosti trvale spáleny silou božského Já.
Zbylo jen božské Já.

Lidé, kterým se poštěstí pobýt v blízkosti Šrí Brahmama, zažívají hluboký klid,
vnitřní mír a blaženost. Je to stav, který se nedá slovy popsat...
 Mír, Božské Já, Bůh, Láska...





zde...Video záznamy ze setkání se Šrí Brahmamem ..!!

http://www.brahmam.net/
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Skvěle

(Laduskha, 2. 3. 2011 21:04)

Dobrý den!
Předem bych chtěla říct, že máte moc pěkné stránky. Je vidět, že skutečně a upřímně hledáte mnoha lidem neznámou pravdu o lásce, Bohu a nekonečném bytí.
Mně je 14 let a o ..pravdě" jsem se dozvěděla náhodou. I když se říká, že nic není náhoda. Už od malička mi bylo divné, přesně jako tomu pánovi nahoře, proč bych měla žít, když pak zemřu a nedokázala jsem si pod pojmem smrt nic představit, možná proto, že jsem vnitřně cítila, že nic takového neexistuje.Hrozně sem se bála, že mají se smrtí všichni kolem mně pravdu a že mi jednou umře maminka, tatínek, všichni... Když mi zemřela prababička, bylo mi to upřímně líto, ale zároveň sem věděla, že se vlastně nic nestalo, protože byla pořád s námi, akorát jinde. Doufám, že víte jak to myslím.
Pak se rodiče rozhodli, že mě pošlou na gymnázium. Bylo to první důležité rozhodnutí v mém životě a já věděla, že je důležité. A tak sem se dala do učení. Pořád mi ale vrtala hlavou nesmyslnost života. Žít, ale proč zemřít? Nechápala sem to a tak sem byla často ztrápená a větu sem končila obvykle tím, že je stejně vše k ničemu, když nakonec zemřu.Zkoušky jsem udělala a teď studuji už čtvrtým rokem. Mezitím sem stačila objevit jogu. Uklidňovala mě a rozsévala ve mně jistý vnitřní klid. Na jogu se člověk musí soustředit, odprostí se od myšlenek...
Stále mi však chyběl opravdoý vnitřní klid. Když sem sledovala děti kolem mne, nepřipadalo mi, že mají podobné trápení a tak mě někteří nechápali. Nemohli pochopit, nechtěli.
Tak sem na to šla logicky a skončila u knížky Buddhův lotosový květ(Ernst Schwarz), které sem ovšem plně neporozuměla. Bylo mi jasné, že všechno vychází z nějaké obrovské energie, Boha.
Poté začali rodiče kupovat knihy zaměřující se na problém lidského ducha, Boha, lásky atd. Prostě sem měla konečně z čeho čerpat. Věděla jsem, že to takhle je, ale kdyby mě na to neupozornily okolnosti, prožila bych asi zbytek života v nevědomosti. Nejprve sem sice začala číst snažší knížky, které sem byla schopná pochopit, pak sem začala číst těžší a propracuji se doufám k těm nejlepším. Také jsem byla na jednom semináři paní Marty Foučkové, který mě jen utvrdil v mém přesvědčení a podpořil mé úsilí.

Doporučuji k přečtení:
Hovory s Bohem(Neale Donald Walsch)
12bran na cestě k osobnímu růstu(Dan Millman)
Cesta pokojného bojovníka(Dan Millman)
Zasvěcení(Elisabeth Haich)
Já jsem( Marta Foučková)
Jsem(Marta Foučková)
Pravda mezi nebem a zemí( Roman Zeman)
Ohnivý keř(Karel Weinfurter)-zákl. dílo české mystiky
Dech života(Daniel Dedera)
Poznej svého anděla(Benjamin Klein)
Paměti mystika(Eduard Tomáš)
Lukášovo evangelium( Rudolf Steiner)
Cesta srdce(Jack Kornfield)
Milarepa(Eduard Tomáš)


Pokud byste mi byl ochoten/á na mé cestě pomoci, či já bych Vám ráda cokoliv poradila hledejte mě na:

http://laduskhy.blog.cz/